Čistá domácnost

Znáte to, uklízení se jen tak nevyhnete. Jde to hezky odkládat, vodní kámen přece ještě nikdy nikoho nesežral, že přes okna nejde vidět ven, se taky dá přežít, stejně je tam věčně hnusně. Ale až se vrstvičky prachu nakupí tak, že u zdravého obyvatele vyvolají astmatický záchvat, je potřeba s tím trochu zatočit.
No, dřív nebo později na ten úklid dojde a nedá se svítit. I když úklidu nejsem ochotná věnovat víc než dvě hodiny jednou za týden, jako správná hospodyně mám zásobu saponátů na každou špinku. Z výchovy od maminky jsem naučená, že v sobotu se od nás line chemický pach čistidel a že ten, na koho zrovna vyšel úklid koupelny má halucinace z výparů od saponátů. A tak jsem všechny své prostředky brala jako nutnost a pravidelně dokupovala, když nějaký padnul v boji s domácím bordelem.

Moje ekologické cítění zafungovalo ve chvíli, kdy jsem vystěhovala celou čisticí armádu z koupelny, abych měla dostatek prostoru pro to uklízecí martyrium a přítel, nenápadně se plížící okolo, poznamenal, že jsme fakt chemická domácnost. No aby ne, to je prostředek na baterie, umyvadlo, vodní kámen, sprchové dveře, záchod, jar, na podlahu... A s praním to není o moc lepší - černé, bíle, barevné, funkční, extra zrychtované a jemné. Taky aviváž, aby byla vůně a něco na ten prevít kámen.

Když se nad tím zamyslím, je mi až ouzko z toho, kolik je to chemie k čichání, odpadu a taky peněz. Naštěstí mi na dosah ruky ležely účinné a daleko přijatelnější varianty!

Ocet do každé domácnosti

O uklízení octem jsem slyšela už dávno, ale skepse převládala (drhnout byt smraďochem?), dokud jsem nevyzkoušela na vlastní kůži.

Ocet smrdí, vo tom žádná. Ale smrdí asi 10 minut a na rozdíl od saponátů (hlavně, když se jich smíchá víc) mi z něho není nevolno. Stojí do 50 korun za litr a vydrhne všechno od baterií přes usazenou sprchu úplně komplet, až po plasty. Na umyvadlo, dlažbu a odpad přidám jen trochu jedlé sody. Jo a ten litr vydrží tak tři měsíce, i když nešetřím. 

Perme to tam!

Peru ráda, těším se na čisté a voňavé prádlo. Snažím se šetřit, trika peru až začínají být cítit na čichnutí a peru, až mám naplněnou pračku. A do výbavy jsem dostala prací prostředky snad na každý tip prádla. I když se teda musím přiznat, že až na funkční oblečení, význam jednotlivých prášků moc nechápu. A vidím zase spoustu lahví plných vůní a divné chemie.
Spíš šťastnou náhodou jsem si našla alternativu, která mi zatím úspěšně nahrazuje všechna prátka. Kdysi jsem koupila mýdlo na praní asi za 20 korun, dlouho mi leželo doma a nevěděla jsem, co s ním. Až jsem narazila na domácí prací sliz. Asi z 50 g mýdla jsem toho slizu vyrobila 5 litrů. Peru tím všechno krom funkčního. Voní to, rozpouští se to, přestala mě svědit záda, jako vždy, když jsem si oblékla čerstvě vyprané oblečení. Že by to mělo nějaké extra účinky, to asi ne, ale to jsem nepozorovala ani u drogérkových prášků. Ale mám pět litrů účinného prostředku s nákladem cca 10 korun a půlhodinou času. Minimálně na tři měsíce mám vystaráno.
Králíček Azurit se teď bude asi v hrobě obracet, ale na hebkost a vůni už mě nic nezlomí. Místo aviváže dobře poslouží zase starý kámoš ocet.

Největší uklízecí kámoš

Doma jsme nikdy nevedli mop a já všem kámoškách strašně záviděla, že při úklidu nemusí na kolena. Už v pubertě jsem se zařekla, že až budu mít svoji domácnost, první co si pořídím, bude mop. A bylo to tak. Místo nějakého umývacího smetáku jsem ale sáhla po mopu parním. Pořizovací náklad sice není malý, mně můj Kärcher vyšel asi na 3000. Ale! Celý byt (cca 60 m²) umyju tři čtvrtě litrem vody. A bez jakéhokoliv saponátu. Prostě boží. Pryč jsou 10litrové kýble s pěnou a chemickou vůní.

Alternativní uklízecí metody nejsou jenom pro lesany. Jejich účinek je nesporný, nemusíte kupovat milion různých láhví, což se zase rovná míň odpadů a škodlivé chemie pro lidi i pro přírodu. A náklady na pořádek v baráku klesnou na minimum.

Jak jste na tom s úklidem vy? Máte spočítáno na kolik vás saponáty vyjdou? Jste taky zastánci "octu a sody"? A máte svoje další uklízecí triky? Pochlubte se!