No, dřív nebo později na ten úklid dojde a nedá se svítit. I když úklidu nejsem ochotná věnovat víc než dvě hodiny jednou za týden, jako správná hospodyně mám zásobu saponátů na každou špinku. Z výchovy od maminky jsem naučená, že v sobotu se od nás line chemický pach čistidel a že ten, na koho zrovna vyšel úklid koupelny má halucinace z výparů od saponátů. A tak jsem všechny své prostředky brala jako nutnost a pravidelně dokupovala, když nějaký padnul v boji s domácím bordelem.
Moje ekologické cítění zafungovalo ve chvíli, kdy jsem vystěhovala celou čisticí armádu z koupelny, abych měla dostatek prostoru pro to uklízecí martyrium a přítel, nenápadně se plížící okolo, poznamenal, že jsme fakt chemická domácnost. No aby ne, to je prostředek na baterie, umyvadlo, vodní kámen, sprchové dveře, záchod, jar, na podlahu... A s praním to není o moc lepší - černé, bíle, barevné, funkční, extra zrychtované a jemné. Taky aviváž, aby byla vůně a něco na ten prevít kámen.
Když se nad tím zamyslím, je mi až ouzko z toho, kolik je to chemie k čichání, odpadu a taky peněz. Naštěstí mi na dosah ruky ležely účinné a daleko přijatelnější varianty!
