Ze všech směrů se na nás tlačí supermoderní a superskvělá young adult literatura. Musím přiznat, že z počátku jsem boom knížek pro mladé zaspala (v době před popularitou Hunger Games se o YA ještě tolik nekřičelo) a svoje zpoždění úplně nedohnala a všechny ty young adult žánry mi trochu splývají. V mém světě totiž vládne představa o převyprávěných pohádkách a milém magickém světě (což se mi vlastně povedlo naplnit jen u Měsíčních kronik a to jen u prvního dílu), takže skoro každá knížka s příběhem pro mladé s vlastním světem a s trochou sci-fi a trochou fantasy po které šáhnu, je pro mě tak trochu zklamání (kde jsou ty pohádky?!).
O to milejší překvapení pro mě byla knížka Bez srdce od Marrisy Meyer, do které jsem se začetla hned napoprvé a vůbec se mi ji nechtělo odkládat.
Marrisu Meyer nejspíš všichni známe jako autorku populárních Měsíčních kronik, které sklidily obří úspěch. Kroniky jsem přečetla právě kvůli tomu pohádkovému světu a musím přiznat, že mi trochu vadilo, že postupem času pohádek ubývá a přibývá klasické válečné drama, které teď z nějakého důvodu tak letí. Toho jsem se trochu bála i u nového díla autorky. Bez srdce však bylo dokonale pohádkové od začátku až dokonce.
Příběh se vrací do dobře známého světa Alenky v říši divů a za zrcadlem a popisuje události dávno před Alenkou. Hlavní hrdinkou je zde neoblíbená Srdcová královna, která však ještě není tou zákeřnou mrchou, ale mladou a nadějnou pekařkou s hlavou plnou snů. Už když člověk začíná knížku číst a zná Srdcovou královnu, ví, že tady happy end rozhodně nehrozí, i když na první pohled je to klasická pohádka - mladá dívka, vzdor rodičům, charismatický hrdina a první vášnivá láska.
Strašně mě bavila ta přitažlivost a "chemie" mezi hrdinkou Cath a královským šaškem Šprýmem. I když se mezi nimi vlastně nic extra neudálo, Meyerová jejich vztah vystihla strašně živě a krásně. Až mi při úryvcích s nimi dvěma běhal mráz po zádech. Možná je to tím, že jsem nedávno zažila podobné situace (naštěstí s dobrým koncem,
Kromě hlavní milostné zápletky je čtivě vybarvený i zbytek příběhu. Každá postava má svůj charakter a pevně se ho drží. Není zde černobílý svět dobra a zla, ale reálně vystižený chtíč, hloupost, prospěchářství i láska v tak skvělém splynutí, že jen těžko někoho můžete odsoudit kvůli tomu, že je blb. Ať je to hloupý ale laskavý král, chtiví ale milující rodiče nebo špinavý a zákeřný farmář, který chce zachránit svou ženu. Příběh proměny laskavé a snaživé holčiny v pošahanou excentrickou můru se skládá z detailů a nepatrného vlivu každé postavy a prostě dává dokonalý smysl.
Vyzdvihnout musím i parádní udržení magického světa Říše za zrcadlem, tak jak ji známe z vyprávění Carola. Nejsem sice klasickým fanouškem Alenky a příběh neznám dokonale, ale Meyerová dokázala udržet všechno podstatné a kouzelné, tak jak je to v originálním příběhu.
No, myslím, že už stačí vychvalování. Knížka Bez srdce mě prostě a jednoduše nadchla, tak jak už dlouho ne a myslím můžu klidně říct, že je to to nejlepší, co jsem letos přečetla. Jemný a čtivý příběh, pohádky, romantika a žádné násilí, to je prostě moje.
Hodnocení: 100 %
Žádné komentáře:
Okomentovat