Jak jsem skončila s hormonální antikoncepcí

Už je to skoro devět let, co jsem nadšeně každý večer začala polykat vitamíny proti dětem. A už jsou tomu přesně dva roky, co jsem je stejně nadšeně polykat přestala. Hormonální antikoncepce je v dnešní době poměrně dost omílané téma a mám pocit, že svět se dělí na absolutní zastánce a absolutní odpůrce užívání pilulek. A já se s vámi dneska podělím o svůj pohled na věc.

Zdroj

Trochu informací na úvod: Hormonální antikoncepce se na pořádné světlo světa dostala někdy začátkem devadesátých let a okamžitě zažila obrovský úspěch. Není se čemu divit, konečně byl na trhu relativně dostupný, účinný a velice jednoduchý způsob, jak si užít postelové hrátky bez pokakaných následků. A tak se začala snižovat porodnost i počet nucených sňatků do dvaceti let. Rodičovství se najednou stalo plánovatelnou věcí, což přineslo radost do mnoha manželských, nemanželských i rodičovských ložnic. A na oslavu všichni polknout (pilulku) a hurá do postele. Těžko v takových chvílích myslet na to, že tak pohodlná metoda může nést i negativní účinky.

Ale více než po dvaceti letech přišla řada i na ty méně radostné stránky prášků. Na internetu najdete miliony článků a diskuzí shrnující účinky dlouhodobého užívání antikoncepce. A tak se začala řešit neplodnost (i u mužů), zdravotní problémy od trombózy až po rakovinu, i zdánlivé banality, jako je nadměrné padání vlasů, výskyt akné a totálně rozmrnděné cykly. Nehledě na vliv na přírodu, kdy se hormony dostávají do vody, ze které nejdou vyčistit a ovlivňují tak rostliny i zvířata.

Osobně jsem se s antikoncepcí poprvé potkala v šestnácti letech, kdy se u mě projevila hormonální nerovnováha, kterou měly prášky hezky srovnat. Bylo to ještě chvilku před tím, než jsem vůbec začala žít sexuálním životem, ale byla jsem nadšená, že taky polykám prášky a patřím už mezi velké holky. V té době mě vůbec nenapadlo řešit, že antikoncepce neléčí, pouze dočasně potlačuje problémy pomocí uměle vytvořené hladiny hormonů. Stejně tak u předepisování prášků proti akné, menstruačním bolestem nebo na vyvolání menstruace. Dnes díky Bohu, tenkrát bohužel, se na mně neprojevily žádné drastické vedlejší účinky. Kapánek se mi zlepšilo pubertální akné a umírnily bolesti (to ale až později, první tři měsíce užívání byly muka). K mé smůle mi nenarostla prsa a nezískala jsem dokonale hladkou tvářičku.

A tak jsem spokojeně papkala prášky spoustu let bez problémů a přemýšlení o tom, co vlastně dělám. Postupem času se ke mně začaly dostávat informace naznačující nějaké špatnosti. Ale díky nadšení z jednoduchosti a pohodí mi takové názory přišly jako nafouklá bublina. Informací dál přibývalo a těžko se jim dalo uniknout. To člověka přinutí přemýšlet. Dozvěděla jsem se, jak antikoncepce funguje. To, že můj přirozený biorytmus těla je úplně pozastavený a celý cyklus je "umělý", mě moc nenadchlo. Navíc jsem začala přemýšlet nad tím, co pro tělo může znamenat, když ho několik let v kuse krmím kuličkou plnou hormonů, které by si mělo vytvořit samo. A jako odpověď jsem se později dozvěděla, že tělo automatickou tvorbu hormonů vypíná. Nejde se tak divit špatným projevům po vysazení, když tělo je najednou na všechno zase samo. No a tady někde asi nastal ten zlom, kdy jsem si řekla, že sedm let je vážně dost a přestává se mi to líbit. Korunu tomu nasadily hrůzné příběhy ze života o šíleném padání vlasů, absolutním vynechání menstruace, ohromném akné a dalších nepříjemnostech, se kterými se svěřovaly holky v diskuzích i na blozích.

Shodou okolností jsem se ve stejnou dobu díky mamce dostala k odběrům a následným testům, které by měla v rámci kontroly provádět gynekoložka (která na to z vysoka kašlala) a zjistila jsem, že mám slušně našlápnuto k trombóze. Nerozumím tomu přesně, ale vyplynulo, že mi chybí pár let k velké krevní sraženině putující cévami. Těžko říct, co by se mnou bylo, nemít možnost odběrů. A tak jsem naběhla k doktorce a řekla, že s tím končím. No nebyla moc ráda… (ach ty prachy za každé předepsané balení), ale nic nenadělala.

Po vysazení jsem se nejvíc bála negativních projevů a toho, že se mi vrátí moje hormonální nevyrovnanost a zase skončím s kapačkou v ruce a nezastavitelným proudem krve v nemocnici. Opět díky Bohu, stejně jako se mi neprojevily účinky při braní, neprojevilo se mi jich moc ani po skončení. Menstruace dorazila s nějakým zpožděním a doteď ji vlastně nemám srovnanou. Vrátily se typické ženské projevy – nevrlost, křeče (naštěstí malé), zhoršení pleti před začátkem cyklu atd. Všechno naštěstí relativně v cajku. Velkou úlevu přineslo odeznění migrén. Dřív bývaly několikrát měsíčně, po vysazení jednou za několik měsíců. Náhoda? A taky přišla ovulace (naštěstí) a musím říct, že jsem nestačilo čumět, co všechno moje tělo umí. Permanentní týdenní nadrženost a bradavky v pozoru zrovna nejsou to nejpříjemnější, ale jsem ráda, že to tak je a cítím se o něco víc přirozeně. Trochu smůla je, že se neprojevil (ještě) větší sexuální apetit, menší protivnost, nulová celulitida a jiné benefity vysazení.

Antikoncepce je určitě super vynález, ale myslím, že není vhodná pro puberťačky, a nebo jako řešení zdravotních nebo kožních problémů. Opravdu mi chybí ten vyladěný cyklus, když jsem snad na minutu přesně věděla, kdy to dostanu a to pohodlí hlavně při sexu, kdy se na to může vlítnout, když to prostě přijde a ne se zdržovat štracháním v šuplíku, zapeklitými obaly atd. Ale určitě mi to stojí za to, když si představím, co všechno nepříjemného by mě mohlo potkat.

Užíváte hormonální antikoncepci? Pozorujete na sobě nějaké vedlejší účinky? Co si myslíte o přibývajících nic moc hezkých informacích?