Nekašlejte na prevenci!

Pokud se pohybujete na internetu a hlavně na sociálních sítích, určitě jste narazili na kampaně jako Měsíc raka či #PrsaKoule. Obě kampaně varují před riziky podcenění prevence rakoviny, učí lidi "jak na to" a obě kampaně založily holky, které rakovinu znají víc než dobře. O tom, že je rakovina hnus, co vám nejspíš zruinuje kus života a jen tak lehce se jí nezbavíte, o tom vám vyprávět nebudu. Jenom chci upozornit na to, že existujou i jiná svinstva než rakovina, a že prevenci je blbost podceňovat.

25!

A je to tady. Letos přišlo i na mě a brzo oslavím své devatenácté narozeniny. Už pošesté. Podle mnohých žádná velká či zvláštní věc. Pomalu si ale začínám uvědomovat ten definitivní přelom mezi bezstarostným životem a životem, kde je potřeba zodpovědnost, rozumné přemýšlení a řešení dospěláckých věcí.

Zdroj

Jak jsem na tom s motivační literaturou

Poslední dobou jsou děsně populární nejrůznější knížky o sebevzdělávání a rozvoji osobnosti. Na pultech knihkupectví najdete literární příručky snad ze všech oblastí běžného života. Od partnerských vztahů, přes jídlo a zdravý životní styl, až po nastavení mysli a změny chování. Zkrátka ať jste jacíkoliv a potýkáte se s jakýmkoliv problém, vždycky si najdete perfektní knížku, která vás vylepší a problému zbaví. A pokud se máte fajn a nic moc vás netrápí, neměli byste si nechat ujít knížky, díky kterým se budete mít ještě líp.

Co všechno může přinést překvapivé Dědictví

Na knížku Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla jsem si dělala zálusk už dlouho. Když na mě při vybírání nového knížního mazlíka přišla chuť na něco humorného, klasika od Payneho byla jasná volba. A rozhodně nebyla zklamáním.

Mrazivá kniha o Tom

Přečíst To od Stephena Kinga byla taková moje osobní velká výzva. Pokoušela jsem se celkem třikrát a až na poslední pokus jsem silou vůle konečně vyhrála. Dočíst předlouhý hororový román mistra hororů mě stálo přesně dva měsíce času a odkládání jiných knížek. A taky spoustu nechápání, zmatku a chutí s knížkou švihnout do rohu. Ne, že by příběh byl špatný nebo nudný, ale styl vyprávění celé knížky mi občas slušně drásal nervy.

Knižní nákupy #1

Když jsem se před rokem nastěhovala do svého nového pokojíku jenom pro mě (sbohem všichni spolubydlící), bylo jasné, že v pokoji knihomola nesmí chybět knihovnička. Zhruba ve stejné době jsem začala taky pracovat a přišlo jasné rozhodnutí, že část každé výplaty investuju právě do rozvoje knihovničky. A tak vznikla příjemná tradice si po každé výplatě koupit knížku. Někdy sice vynechám, někdy koupím knížek víc, ale knihovnička se mi pěkně plní a bylo by škoda se o rozrůstající sbírku nepodělit.

Zdroj/ Chtěla jsem fotku mojí knihovničky, ale spousta kousků je rozpůjčovaná, takže by to nebylo tak hezké.

Proklaté recenze

Když mám své holčičí chvilky, ráda se prohrabuju internetem, pročítám nejrůznější blogy a okukuju novou kosmetickou výbavičku slečen. Klasicky tak objevím spoustu věci, které hned potřebuju, chci a musím mít. Nejsem ale hlupák, abych uvalila peníze jen kvůli vychvalování nějaké cizí holčiny. Ještě, že máme ty všemocné internety plné dalších blogů, diskuzí a recenzí, kde si jednoduše najdu vychvalování od celé řady cizích holčin. Paráda ta dostupnost informací, hodnocení a doporučení. Až na to, že pro mě jsou recenze zpravidla největší zlo.

Jak jsem skončila s hormonální antikoncepcí

Už je to skoro devět let, co jsem nadšeně každý večer začala polykat vitamíny proti dětem. A už jsou tomu přesně dva roky, co jsem je stejně nadšeně polykat přestala. Hormonální antikoncepce je v dnešní době poměrně dost omílané téma a mám pocit, že svět se dělí na absolutní zastánce a absolutní odpůrce užívání pilulek. A já se s vámi dneska podělím o svůj pohled na věc.

Zdroj

Mých (jen) devět knih

Před časem obíhal blogosférou tag o deseti knihách, které nám ovlivnily život. O svých oblíbených knížkách psaly knižní, kosmetické i módní blogerky a musím přiznat, že to byl jeden z mála tagů, který mě bavil číst a přiměl proklikávat na další a zcela neznámé blogy. No a co bych to byla za knihomola, kdybych neměla své významné knihy.

Jak jsem přestala testovat na zvířatech

Už delší dobu se zajímám o přírodní kosmetiku a i když občas podlehnu nějakému chemickému koktejlíku s vábivou reklamou, většinou sázím na co nejčistší složení. A od doby, co máme doma kočku, probudila se ve mně nevysvětlitelná láska ke všemu živému (až na pár lidí) a rozhodla jsem se, že svoji snahu o šetrnost k přírodě rozšířím i na zvířátka.

Jak dream job nemusí být krásný sen

Přesně před rokem nadešel čas, kdy jsem se rozhodla najít si doopravdickou práci. k dokončení školy mi chybělo jen dopsání bakalářky a odstátnicování (zní to, jako by napsat bakalářku a odstátnicovat byla strašná brnkačka, haha), brigáda už mě po roce a půl přestávala bavit a hlavně připadat užitečná a taky moje biologické hodiny začaly tvrdit, že je čas se osamostatnit a někam se posunout.
A tak jsem se začala poohlížet po nové práci na plný úvazek. Poohlížet je to správné slovo, neprojížděla jsem portály s nabídkami práce a nekroužkovala inzeráty, ale spíš občas prohlédla něco zajímavého, co mi přistálo na facebooku. A světe div se, i tak se zadařilo. Po jednom neúspěšném pohovoru a cca dvou měsících nenásilného hledání jsem dostala práci ve vysněném oboru, kde navíc slíbili, že mě vše potřebné naučí. A ještě k tomu při škole, jsem já to ale frajer.
Ale aby pohádka nebyla tak růžová, upřímně teď ve vysněné práci spíš trpím. Jak jsem zjistila, ona totiž práce není jen o práci… (to je ale moudrá věta)

Dívka v pavoučí síti

Je to trošku ironie osudu, že můj první hejtík je vlastně na knížku, které jsou pro mě jinak skoro posvátné a stěží si dovolím některou vyloženě nesnášet, i když se mi nelíbila. A je trošku ironie, že Dívku v pavoučí síti nesnáším aniž bych ji vůbec přečetla (ach ty předsudky).

Sedm důvodů proč oslavovat ochlazení!

Konečně po úmorných týdnech povolily šílené vedra a přišlo počasí, ve kterém se dá normálně fungovat. Lidi začali být veselejší, práce líp odsýpala, kočka se chodí domů pomazlit a zahrada a veškerá zeleň v okolí začala být znovu zelená a svěží. I přesto, že se celou zimu nemůžu dočkat, až přijde léto, sluníčko a teploty 25+, až roztají i moje zimomřivé prsty, odhodím spodní košilku a svetr a dokonce budu tak odvážná, že opráším kraťasy, v těchto vedrech jsem umírala jako ostatní a s chladnějším počasím a dešti přišla strašná úleva. Kromě toho, že se najednou zase můžu volně nadechnout a neodkapává ze mě pot při každém pohybu, jsem si uvědomila celou řadu dalších věcí a činností, které si teď můžu vychutnat. A vlastně jsou to ty stejné věci, kvůli kterým tak miluju podzim.

Tak už mám taky konečně blog!

Už docela dlouho, pár let určitě, jsem si chtěla začít psát blog. Jenomže jsem měla pocit, že nemám o čem psát, co světu říct a čím zaujmout. Kosmetická blogerka být nemůžu, i když na sebe ráda kdeco patlu, nejspíš to nemá požadovaný výsledek a občas bojuju jenom s make-upem a řasenkou, takže nějaké dokonalé líčení těžce nezvládám. Hodně ráda čtu, ale vzhledem k tomu, že většinou to, co všichni už přečetli, nebo to, co všichni přečetli už před 20 lety, knižní blog by se asi taky moc neuplatnil. Na fitness blog jsem moc líná, i když občas zvednu zadek a máknu, vařit neumím a i když ráda někam vypadnu, většinou sedím na zadku na rodné hroudě a cestovatelských zážitků mám jenom pomálu.

Ale kašlu na svět. Mám spoustu názorů, nějaké nápady a zkušenosti a hodně myšlenek, které je potřeba občas si trochu utřídit. A tak si je budu třídit tady. Taky mě spousta věcí těší a štve a když to všechno smíchám dohromady, třeba z toho taky něco zajímavého vyleze =).

M.